Tajuplná Mořinka

tajmor2
Když zavítáte do Mořinky, malé vesničky poblíž Karlštejna na okraji Českého krasu, jakoby na vás dýchla atmosféra dávných věků.
Ve srovnání s hustě obydleným údolím Dolní Berounky připomíná Mořinka tak trochu tajemný okraj náhorní plošiny stolové hory. Leží v jakémsi terénním zhoupnutí směrem k jihu se svažujícímu okraji tabule Českého krasu. Je zajímavé, že poměrně mnoho lidí, kteří žijí v blízkých Dobřichovicích, Letech nebo Řevnicích o Mořince buď vůbec, nebo téměř vůbec, nic neví a třeba tu ani nikdy nebyli. Mořinka totiž leží stranou hlavní komunikace, takže jí můžete roky míjet a projíždět pouze její oddělenou, okrajovou částí V Chaloupkách. Pokud se chcete dostat do Mořinky, musíte se do ní cíleně vypravit. Dorazíte-li na konec vesničky, tak zjistíte, že není průjezdná. Dále pokračují již pouze lesní a polní cesty. To, že Mořinkou přímo neprochází žádný komunikační tah, je také jeden z důvodů, který jí dodává tajuplný nádech.

V minulosti zde nebylo běžné dopravní spojení a obec byla administrativně i veřejnou dopravou navázána, tak trochu nepřirozeně, na 20 kilometrů vzdálené okresní město Beroun. A to přesto, že pouze 3 kilometry vzdálené údolí Berounky by bylo, a dnes tomu tak již je, pro Mořinku mnohem přirozenější spádovou oblastí. Jižní okraj Mořinky je totiž zároveň hranicí mezi okresy Beroun a Praha-západ. Právě zde také začíná hranice mnohotvárné, místy i divoké, chráněné krajiny Českého krasu, která se nachází na podloží z prvohorních vápenců. Výškový rozdíl 150 metrů mezi údolím Berounky a Mořinkou se projevuje i v rozdílném mikroklimatu. Na Mořince bývá většinou o 1-2°C chladněji než v údolí.  Celkem často však, zvláště v dopoledních hodinách, dochází k inverzím. To je pak k jihu obrácená Mořinka zalitá sluncem, zatímco v údolí se ještě dlouho převaluje mlha. Na procházce v lesích, ale i na okraji Mořinky, můžete také potkat divočáky, srnky, pasoucí se na polích, občas sem zabloudí i stádo muflonů. Nad hlavou vám mohou kroužit dravci, v nivě potoka pod Mořinkou při troše štěstí zahlédnete i mloka skvrnitého. Večer někdy bývá slyšet trochu strašidelný, chraptivý a protáhlý štěkot lišky. Pokud tudy projíždíte v zimě a právě sněží, tak hranici, kromě hraniční značky CHKO, rozeznáte snadno i podle stavu silnice. V chráněné oblasti se totiž vozovky nesmí solit a tak se cesta autem může najednou, z čista jasna a bez varování, proměnit v napínavé dobrodružství.

Pro mnoho lidí má Mořinka jakýsi zvláštní, děsivě krásný nádech. Mají z ní, a její silné energie, možná tak trochu obavy a z toho vyplývající ambivalentní vztah. Většinou je to asi nevědomé, aniž by si to takto pojmenovali. Svoji úlohu zde mohou hrát i pohnuté, tajemstvím opředené, osudy některých obyvatel z nedávné minulosti. Jakmile však Mořinku jednou objevíte a zamilujete se do jejího kouzla, tak je to láska navěky. I mnozí zdejší chatoví osadníci se sem nakonec přestěhovali natrvalo.

Lidé v obci žijí aktivním společenským životem, a to přesto, že je v obci oficiálně pouze kolem 130 obyvatel. Mnohých akcí se rádi zúčastňují i přespolní nebo přátelé zdejších obyvatel. Pořádají se tu různé slavnosti, oslavy tradičních svátků, festival, akce pro děti, přednášky.

Také se zdá, jako by tajuplná Mořinka k sobě přitahovala lidi mimořádné energie a zvláštních schopností. Však také jeden z možných výkladů původu názvu Mořinky hovoří o tom, že zde možná, už kdysi dávno, žily ženy s čarovnou mocí. Kdo ví? Možná je to jedno z dalších tajemství Mořinky.

V příštím příspěvku vám odhalíme, jakou tajemnou mocí je naše Mořinka obdařena a také se dozvíte více o místech se silnou energií.

Článek nebo jeho části je možné sdílet v nezměněné podobě, pokud k němu budou připojené: zdroje, aktivní odkaz na náš web www.archanamori-nce.cz a tento dodatek. Děkujeme!

Sdílej:Share on Facebook