Špalda – zdravější alternativa pšenice

špaldaŠpalda (Triticum spelta, zastarale samopše) je prastará odrůda pšenice. Její štíhlé klasy mají zrna těsně obalena pluchou (slupkou), ze které se musí po sklizni vyloupat. Pochází z oblasti Blízkého východu, v Evropě se pěstovala již před 8000 lety. Pěstovali ji Egypťané, Keltové i Germáni i všechny kolonie římského císařství. V minulých stoletích byla oblíbená v jižním Německu (Dinkel), Španělsku, Srbsku, Chorvatsku a Itálii (farro). U nás se pěstovala spíše ojediněle (Litomyšlsko v polovině 18. století) a většinou se z ní pražila jen kávovina. Později špalda ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.
Nyní špalda zažívá opět renesanci. Díky odolnosti proti škůdcům, chorobám a poměrně nízkým nárokům na půdu i podnebí, je často pěstovanou obilovinou v ekologickém zemědělství.

Složení a zdravotní účinky špaldy

Svaté Hildegardě z Bingenu, významné přírodní léčitelce středověku, která špaldu považovala za nejvhodnější obilovinu pro člověka, je přisuzován výrok: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy“. Špalda totiž obsahuje téměř všechny základní složky, nezbytné pro lidský organismus.

Špalda obsahuje oproti pšenici více minerálních látek a bílkovin. Má pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému, je lehce stravitelná (lépe než pšenice) a pro alergické jedince je vhodnější než pšenice (špalda však není bezlepková, tzn., že není vhodná pro bezlepkovou dietu). Přispívá k tvorbě zdravé krve, je prostředkem k lepšímu prokrvení, doplňuje „zdravé tuky“ – neobsahuje cholesterol a netloustne se po ní. Posiluje slinivku a slezinu, zlepšuje zažívání, zkrášluje pleť, vyživuje strukturu těla. Přispívá k radosti ze života.

Špaldové zrno má vysoký obsah pomalu se vstřebávajících sacharidů (škrobové látky a vláknina) a kvalitních bílkovin (16-17%, pro srovnání pšenice pouze 12-14%). Klíček špaldy obsahuje nenasycené mastné kyseliny, vitamíny skupiny B: především thiamin B1, riboflavin B2, niacin B3, dále obsahuje hodně betakarotenu a tiokyanátu, který působí regeneračně na tělní buňky, tkáně i svalstvo a chrání proti infekcím.

Z minerálních látek obsahuje hodně draslíku (reguluje osmotický tlak v buňkách), síry, manganu, hořčíku. Dále obsahuje vápník, železo, zinek a fosfor. Vláknina špaldy, díky schopnosti vázat na sebe škodlivé látky z organismu, působí jako prevence vážných onemocnění. Tato jemná vláknina je organismem dobře snášena, podporuje střevní peristaltiku a trávení.

Využití špaldy

Špalda má výbornou, jemně oříškovou chuť a v kuchyni je zdravější alternativou přešlechtěné pšenice. Špalda má velmi široké možnosti využití. Kromě pečiva všeho druhu se z ní vyrábí například zdravá náhražka kávy – jemná špaldová káva (kávovina bez kofeinu) nebo se používá jako sladová přísada. Může se upravit jako bulgur (tepelně ošetřené, vysušené a drcené zrno k přípravě příloh), špaldoto z krup (obdoba známého rizota) nebo jako karbanátky, přidává se do polévek. V kuchyni se používají  i kroupy, krupice, vločky, pukance, zelená zrna, mladé zelené osení nebo naklíčená špalda. Dokonce i lehké pluchy (slupky) z obilného zrna jsou využívány – jako plnidlo do polštářů.

Doporučená literatura a zdroje:
Dr. Karel Kavina: Obilí. Státní nakladatelství v Praze, 1930
Anna Michalová: Česká biokuchařka, Vaříme z biopotravin. FONTÁNA, 2001      
Pavla   Momčilová: Špalda & Ječmen ve zdravé kuchyni. Pavla Momčilová Medica Publishing, 2003 Hana Zemanová: BioAbecedář Hanky Zemanové. Smart Press, 2010

Článek nebo jeho části je možné sdílet v nezměněné podobě, pokud k němu budou připojené: zdroje, aktivní odkaz na náš web www.archanamori-nce.cz a tento dodatek. Děkujeme!

 

Sdílej:Share on Facebook